Kyselina hyaluronová
- přitahuje vodu do stavebních struktur chrupavky, struktur glykosaminoglykanů, které vodu vážou
- zřejmě se rozhodujícím způsobem podílí na udržování rozvolněné hmoty mezi jednotlivými buňkami struktur chrupavky (extracelulární matrix)
- umožňuje migraci buněk (morfogeneze a hojení ran)
- pravděpodobně umožňuje nádorovým buňkám migrovat skrze mezibuněčnou hmotu a tím umožnit vznik dalších ložisek nádorového bujení (metastázy). Nádorové buňky mohou indukovat podstatné zvýšení produkce kyseliny hyaluronové, čímž zřejmě usnadňují svoji expanzi do jiných částí těla.
- je pravděpodobně nutná vysoká obezřetnost při aplikaci kyseliny hyaluronové perorálně (ústy), protože přímo působí na buňky trávicího traktu. Buňky sliznice dvanácterníku a střev se velice rychle obnovují a s přibývajícím věkem narůstá významně pravděpodobnost vzniku nádorového ložiska. Imunitní systém tato ložiska průběžně likviduje, ale přítomnost kyseliny hyaluronové může způsobit, že se malé množství těchto nádorových buněk vymkne kontrole a dostane se do míst, kde by mohly vytvořit nové nádorové ložisko. Lepší je aplikace kyseliny hyaluronové přímo na cílové místo, kde je riziko minimální. Za bezpečné lze považovat injekční podání do kloubů a aplikace na kůži nebo vpichy do kůže při vyhlazování vrásek. Působení kyseliny hyaluronové na sliznice (především trávicího traktu) je lépe se vyvarovat, zejména u starších osob.
- v případě artrózy se spíše doporučuje varianta, aby byl do těla dodán glukosamin, který je spolu s dalšími látkami stavební jednotkou pro její tvorbu. Navíc bylo nedávno prokázáno, že kyselina hyaluronová má jen velice malou vstřebatelnost (menší než 5%) a aby bylo dosaženo terapeutického účinku při perorálním podávání (ústy), musí být použita poměrně vysoká dávka ( u člověka téměř 10g za den)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_hyaluronov%C3%A1