Někde jsem slyšel, že použité suroviny uvedené na pytli s krmením jsou správné, když je tam uvedeno např. kuře 23%. Když je tam kuřecí moučka tak prý je to vyrobeno jako druhotný produkt a krmivo méně kvalitní. Poraďte mi, mám z toho zmatek. Jinak mám 6letou fenu středoasiata a je bez problémová. Roman
Dobrý den Romane,
kdybychom na to šli od základu, tak bychom potom museli v deklaraci surovin rozlišovat také pojmy jako je: dehydratované kuřecí maso, sušené kuřecí maso, drůbeží moučka (kuře 23%), moučka z kuřecího masa, drůbeží moučka (kuře min. 18%, krůta min. 12%) apod. Kterou surovinu vnímáte jako kvalitnější…..? Nebo se jedná o synonyma, kdy jeden z výrobců uvádí upravenou pravdu lahodící oku zákazníka a druhý říká pravdu pravdoucí?
V případě, že se budete o problematiku zajímat hlouběji, narazíte také na rozdíl v deklaraci surovin téže receptury v letáku, na obalu krmiva, na internetových stránkách výrobce, rozdíly budou i v případě, že budete porovnávat surovinové složení uvedené na obalu krmiva v českém jazyce s jazykem jiným (např. deklarace uvedené v anglickém jazyce). Samozřejmě ne u všech značek krmiv, ale může se stát….Dnes by měla být deklarace uvedena jednotně, ale dohledání skutečnosti není prakticky reálné. Deklarace na krmivu je dána předpisy země, do které putuje.
Naprostá většina krmiv se vyrábí z mouček. I ty za studena lisované. Někteří výrobci deklarují přídavek čerstvého masa, je ale velmi málo pravděpodobné, že je skutečně při výrobě krmiv použito. A i kdyby bylo, nezkrmujete ve finálním výrobku zase jen granuli? Pakliže cítíte potřebu krmit čerstvým masem, přejděte na systém krmení BARF, i když i ten má svá úskalí. Přídavek čerstvého masa do granulovaného krmiva by byl značně ekonomicky náročný (představte si objem výroby krmiv a k tomu nutně objem mrazících boxů, které by surovinu uchovaly v čerstvém stavu do doby, než by se dostala do výroby, náklady na zamrazení a rozmrazení, mletí, sterilizaci..). Také doba a teplota, po kterou se zpracovává směs surovin pro výrobu granulovaného krmiva je příliš krátká na to, aby při ní mohlo být bez zdravotního rizika zpracováno maso bez předchozího přípravy. Skladování mouček je daleko jednodušší a ekonomicky méně nákladné. S moučkou se mnohem lépe manipuluje. Živočišná surovina zpracována předepsaným technologickým způsobem do moučky živočišného původu je bez zdravotního rizika. Narozdíl od manipulace s masem. Samozřejmě, otázkou je biologická hodnota takto zpracované suroviny a její degradace vyplývající z provedené úpravy. Kvalitu vstupní suroviny neurčuje ale její pojmenování, spíše její stravitelnost a využitelnost organismem. Rozhodující je podíl svaloviny k obsahu částí těl s vyšším podílem anorganických látek (kostí), příp. částí vnímaných jako vedlejší živ. produkty (hlavy, zobáky, běháky, peří apod.). Dalším rozhodujícím faktorem je teplota zpracování, způsob zpracování a způsob a délka skladování. Každá země má jiné normy pro zpracování i deklaraci surovin. To, co je povoleno zařadit ke zpracování v jedné zemi, je v jiné zemi omezeno. Jiné předpisy a normy pro zpracování a deklarace platí v zemích EU, jiné např. v USA. Jako koncový zákazník zemi původu vstupních suroviny do Vámi zkrmované značky krmiva nejste schopen dohledat.
Pokud si tedy lámete hlavu s tím, že jeden z výrobců uvádí v deklaraci kuře (20%) a jiný kuřecí moučka, nechte to být a vnímejte tuto informaci spíše jako druhořadou.
S přátelským pozdravem
Yvona Rumpíková