Předně je nutné si uvědomit, co takový povel pro psa znamená. Povel je pro člověka slovo, které většinou něco znamená. Např. sedni je rozkazovací způsob a každý člověk (ten, kdo umí česky) by ho měl pochopit tak, že po něm někdo naléhavě chce, aby si sedl. Pro psa je povel sedni jen zvuk. Absolutně nechápe významový smysl tohoto slova. Ale jak to, že někteří psi na tento povel reagují? Je to opět podmíněný reflex. Pokud se něco opakuje dostatečně dlouho, pes vychází z předchozí zkušenosti a v tomto případě si např. začne sedat. Většina psů ani tak nereaguje na slovní povely, ale na mimiku. Pokud psa nevedete přímo k tomu, aby reagoval pouze na slovní povely (např. zkouška ZVV2), můžete si to vyzkoušet sami. Např. posaďte psa k noze a zkuste ho položit (lehni). Udělejte to tak, jak jste zvyklí, po chvíli psa opět posaďte k noze a místo povelu LEHNI použijte např. TRÁVA. Pokud se budete chovat úplně stejně jako, když říkáte povel LEHNI, tak cca 90 % psů si lehne a ani si nevšimne, že jste použili jiný povel. Funguje to právě v případě, když používáte nějaký posunek. Nemám na mysli posunek schválně provedený, ale posunek, který si většina psovodů ani neuvědomí (např. ukázání rukou k zemi). Pro psa jsou tyto posunky lépe identifikovatelné, než nějaké vaše "zamumlání".
Intonace
Je pro psa mnohem důležitější, než si většina lidí uvědomuje. Ve smečce pes zažíval komunikaci více méně přes intonaci a celkový výraz druhého jedince (naježení srsti atd.). Sami můžete posoudit, např. podle televize, co je pro vás zajímavější. Jestli je to monotónní komentář nějakého sportu nebo bouřlivý popis např. hokejového utkání.
Pes podle intonace hlasu pozná, zda v tu chvíli udělal něco špatně, či zda bude odměněn. Zase jde jen o intonaci, vůbec nejde o význam slov, které říkáte. Můžete si to opět zkusit. Příklad: položím psa a za chvíli ho posadím. Po posazení psa začnu chválit výrazně jásavým hlasem. "To je dobře, ty jsi pašák .....". Za chvíli cvik znovu zopakujte a začněte opět chválit bouřlivě a radostně. Místo slov "to je dobře" ovšem použijte např.: "co to bylo, ještě jednou to uděláš a dostaneš". Pes si vašich slov pravděpodobně ani nevšimne. Slyší intonaci, která se používá ke chválení a víc ho nezajímá.
Co z toho plyne?
Jako povel pro daný cvik můžete použít jakékoliv slovo. Je jedno jestli psa budete přivolávat na povel "ke mně" nebo na "běž pryč". Důležité je, jakou reakci ho na jednotlivé zvuky naučíte. Naprosto stejné je to s píšťalkou a s posunky. Opět se zde pes učí, jak má reagovat na známý podnět. Proto nikdy nezapomeňte štěňátku vysvětlit, co se má dít po onom zvuku, který pro lidské ucho zní nějak takto: "ke mně".
Poznámka: zkušební řády předepisují přesně jednotlivé povely pro jednotlivé cviky. Pokud máte zájem skládat zkoušky z výkonu, doporučuji se striktně držet zkušebních řádů.