Vám poděkování a lásku Vám, kéž zněly by jak zvony....
Tak začíná jedna nesmrtelná báseň českého poeta padesátých let na oslavy báťušky Stalina.
Kdybych to uměl, složil bych něco podobného na oslavu pana Kořistky, autora návrhu zákona 805 o chovu psů u nás.
Sice bych asi vynechal tu lásku, protože milovat jej opravdu nemohu, ale poděkovat si zaslouží. Docílil totiž svou aktivitou velice pozoruhodných výsledků, které, jak se obávám, nebyly tak úplně jeho úmyslem.
Chtěl bych beze vší ironie vyslovit panu Kořistkovi poděkování za to, že:
Inicioval nepřímo rozjetí neuvěřitelné propagační akce, kdy se o psí problematice rozvířila diskuse v médiích, mnohonásobně překračující vše, co bylo v posledních letech. Ve svých důsledcích to vedlo ke střetu názorů a diskusím, vyúsťujícím často k vyjasnění názorů, větší informovanosti a uvědomění si oprávněnosti či naopak neudržitelnosti argumentů nejrůznějších stran.
Na dlouhý čas (doufám) vytýčil mantinely a vzal chuť podobným "zákonodárcům" začít si s bojovnými majiteli nebezpečných plemen od čivavy k mastifům, byť šlo dle jeho vyjádření jen o naprosto zanedbatelnou a nevýznamnou skupinu obyvatel. Nepřímo tak i potvrdil, že to není s naší společností tak špatné, jak to někdy vypadá a že nelze přehlížet ani "bezvýznamnou" menšinu obyvatel, ani proti nim postupovat nekorektně, s rasistickým podtextem a nedemokraticky.
V důsledku aktivity Jeden metr jím vlastně iniciované i média označovaná jako nejbulvárnější začala být výrazně objektivnější, co se psů týče a dokázala tak, že bulvárnost je velice relativní nálepka a lze ji použít nebo zneužít velmi účelově. Některá z médií která se sama považují naopak za seriozní, nedokázala překročit svůj stín (TV Nova, magazín Květy apod.).
Poslanec Kořistka a jeho pomocníci dokázali téměř nemožné - neslýchaným způsobem alespoň načas sjednotit roztříštěné zájmy a názory jednotlivých "psích" skupin a organizací, které nezřídka byly a jistě i jsou zatíženy osobními konflikty, kompetenčními spory či jinou řevnivostí. Potvrdilo se pravidlo naší národní mentality, že dokážeme postupovat společně a cílevědomě jen v případě výrazného ohrožení, ale myslím, že to vůbec není špatná vlastnost. Asi jen díky tomu a také naší slovanské "holubičí" povaze jsme dokázali obstát v temných počátcích i krvavém pokračování naší historie a udržet se tu proti Keltům, Germánským a Hunským kmenům, Avarům a jiným dobrodincům, vybraným Čistým Rasám, Velkým Bratrům a jejich nezištným či bratrským pomocím.
Pan Kořistka nás však svými postoji také přiměl k hlubšímu uvědomění si podstaty problému zodpovědnosti, práv a povinností, nebezpečí jež plyne z povrchního přístupu a naučil nás analyzovat a zobecňovat formulace a vyvozovat závěry. Asi nás také trochu zbavil zaujatosti svojí pravdou a naučil nás naslouchat více i druhým a uznávat jejich pravdu, pokud je pravdou, ale bojovat o to usilovněji proti farizejství, které se za pravdu vydává.
On a jeho spolupracovníci nás naučili svými demagogickými útoky umění většího sebeovládání, klidného používání argumentace, umění být nad věcí a přenést se přes urážky a osobní pocity nebo šrámy. Naučil nás oddělovat podstatné od nepodstatného, také to, že ne kdo a ne co, ale výsledek je podstatný a ne jednotlivé problémy, ale společný cíl je to nejdůležitější. Objevili jsme také obrovskou sílu humoru, ironie a nadsázky jako zbraně proti aroganci, demagogii, nadutosti a omezenosti.
Prakticky ze země vydupal svým návrhem nesourodou skupinku lidí amatérů, kteří se spontánně spojili s jedním jediným cílem - zamezení přijetí nespravedlivého zákona. Tito lidé se dokázali za pochodu učit ze svých chyb, velice dobře se podle individuálních dispozic, možností a talentu doplňovat, a jejich profesionalita a organizační schopnost se rozvinula způsobem, který by jim mohly profesionální, dobře placené instituce závidět. Pracují na úkor volného času, svých rodin, po nocích, naprosto nezištně a s ohromným zaujetím pro věc. Myslím, že kdyby podobný tým vedl s podobným elánem a výsledky na př. volební kampaň pana Kořistky, měl by svou politickou budoucnost zajištěnu bez pracného (a nebezpečného) vymýšlení nových zákonů. Bohužel (nebo bohudík) to však není možné, protože stejně jako on nemá rád je, oni jej též nemilují.
Aktivita Jeden metr získala na svou stranu více než 50 000 občanů tohoto státu, což vůbec není málo - srovnejme třeba s akcí myslivců (registrovaných 130 000 členů), kteří i se silnou poslaneckou loby v parlamentu shromáždili podporu přesně stejného množství občanů. Aktivita dala naději, že je možno se pustit i do zdánlivě beznadějného boje a tento boj má smysl, není bez šance a může zvrátit běh věcí na pozitivní stranu. Navíc získala podporu i v zahraničí, došla vyjádření i konkrétní pomoc z Finska, Velké Británie, USA, Německa a dalších zemí. Zástupci kynologických klubů některých britských plemen dokonce napsali podpůrná prohlášení nebo protesty našim orgánům či osobnostem. Posíleni důrazem aktivity Jeden Metr vstoupili i kynologové nejvíce postižené země - Německa - do protiofensivy a vystřídali své žádosti o pomoc masivní protestní akcí, jejímž symbolem se také stal metr, tentokráte dřevěný.
Díky panu Kořistkovi jsme si uvědomili, že boj s lidskou omezeností, demagogií, hloupostí a zlobou je jako moře nekonečný. Jen se Vám zdá, že se jedna bitva obrací v dobré, další hrozí na obzoru a nelze polevit v ostražitosti. V Německu začal boj za zrušení nelidských "protipsích" zákonů, ve Francii začínají chápat jejich neúčinnost, v Anglii je jejich zrušení na dobré cestě a Belgii je již nemají (dokonce ani neexistují poplatky za psa, povinnost ohlašování a neznají vůbec náhubky). V USA se problematikou boje proti diskriminačním psím zákonům věnují již desítky let, existují zde organizace hlídající legislativu jednotlivých států, případy BSL jsou detailně a veřejně sledovány a stíhány. Naopak u souseda Belgie v Holandsku se pro změnu hodlají Německem inspirovat a opakovat stejnou chybu. Totéž není vyloučeno u nás a stačí jedno neštěstí, zaviněné nezodpovědným nebo agresivním majitelem psa a můžeme být opět na začátku. Je to tedy stálý boj na tři fronty - proti nesmyslným pravidlům a omezením, proti desinformacím zaslepeného bulváru a proti lehkomyslným, nezodpovědným či agresivním majitelům psů, kteří mohou iniciovat novou "protipsí" kampaň. Je jen na nás, jak odpovědně se i do budoucna postaráme o naše čtyřnohé kamarády, snahy Evropského úředního molocha jsou všeobecně známy.
Za tohle všechno patří panu poslanci Kořistkovi poděkování i "poděkování". Ne však uznání, protože to náleží především nepočetné skupince lidí, kteří se do něj a jeho návrhu pustili a naložili s ním podle práva, nikoliv parlamentního, ale lidského. Stejné uznání a poděkování patří za nezištnou pomoc tisícům slušných lidí, kteří podpořili dobrou věc. Proto jim všem, té obětavé "ječící loby" a "polomagorům", jak je navrhovatelé titulovali, ještě jednou děkuji, jen víc takových. Tak jasný, strhující a vzrušující pocit sounáležitosti jsem již dlouho nezažil. Jsem pyšný a považuji si za čest že alespoň trochu patřím mezi ně.
Vojen Benda
vojen.benda@proactive.cz