Je to až neuvěřitelné, ale téměř polovina živočišných druhů se živí parazitismem. Rozhodl jsem se napsat pár řádek o parazitek trápících naše zvířecí miláčky. Důvodem bylo zejména to, že je tato problematika poměrně málo známá a také víceméně přehlížená a nebo podceňovaná. Doufám, že Vás svými články o parazitologii nebudu moc nudit:) Protože téma parazitologie nechci zjednodušovat více než nyní rozhodl jsem se, že jej rozdělím na několik částí, a zaměřím se zejména na červíky a málo známé, ale nezanedbatelné prvoky, kteří vašeho mazlíka dokáží pěkně potrápit.
Parazitologové většinou tyto potvůrky dělí na tři základní skupiny:
1) parazitické prvoky(bičenky, giardie, améby): těmi se zabývá lékařská protozoologie
2)helminty (červíci) : těmi se zabývá helmintologie
3)různé hmyzáky pro změnu zkoumá lékařská entomologie
Vzhledem k tomu, že parazituje spousta druhů organizmů, a jejich životní a rozmnožovací cykly jsou tak různorodé, tak je jasné, že pouhým odčervením nebo odpuzovacím obojkem se těchto potvůrek jen tak snadno nezbavíme. Ale provádět je musíme,
Dnes máme spoustu možností a metod, jak objevit u psa nějaké to zvířátko.
Asi nejčastěji se přítomnost nějakého nezvaného zvířátka projeví na kondici, chování a fyzickém stavu psa. Ztrácí jeho srst lesk a barvu a přesto má do línání daleko? Vypadávání chlupů a tvoří tím se tvoří různě velké lysiny? Trpí často nechutenstvím? Má kopřivku? "Sáňkuje"? Jaká je stolice vašeho pejska? Má časté průjmy? Krev nebo hlen ve stolici? Pejsek často zvrací? Pokud odpovídáte na tyto otázky kladně často, pak doporučuji vyhledat veterinárního lékaře, který určí, jak se co bude vyšetřovat a co s tím udělat.
Asi nejběžnějším vyšetřením je vyšetření stolice. Odborně řečeno koprologické vyšetření. Zde lze najít vajíčka tasemnic, jejich odpadlé články, vajíčka různých hlístů a oblých červů, jednotlivé prvoky jako například Giardia nebo Trichomonas, améby s červenými krvinkami a další. V mnoha případech vyšetření nejde přímo mikroskopovat, to zejména u malých prvoků a tak se používá celá škála kultivačních metod, které napodobují podmínky ve střevech.
Tam, kde jsou mikroskopické metody nepoužitelné, tak tam nastupují metody sérologické, kdy je zkoumán například vzorek krve nebo moči. Tak se dá zjistit například toxoplazma nebo svalovky.
Dále zde jsou roztěry krve, kde se dá zjistit Leishmania, Trypanosoma nebo malárie, jejich výskyt je však v našich podmínkách málo pravděpodobný, snad jen u importovaných psů třeba z Afriky nebo Jižní Ameriky.
Cysty a různé druhy boubelí tasemnic lze zjistit rentgenologicky.
Doufám, že jsem Vás svým článkem moc nenudil nebo naopak nevyděsil. Brzy se dočkáte dalšího pokračování.
Jerry-Trias@seznam.cz