Všude se píše a mluví o psech zavřených v kotcích, na zahradě nebo upoutaných celý život u boudy. Slyšela jsem už ale i o pokojových pejscích a jejich izolovaném životě "jen na gauči", pejscích žijících pouze v bytě paneláku.
Pes, ať už maličký pokojový psík nebo velký obr, je pořád jen zvíře a takové zvíře přeci potřebuje pohyb, možnost seznámit se s jinými psy v rámci dobré socializace, poznat jiné tváře lidí, setkat se s auty, cyklisty, přírodou ... apod. Připadá mi to tak trochu proti přírodě a vůči pejskovi i nefér, věznit ho pořád jen doma, aby ho náhodou neofouklo, aby se náhodou neumazal od bahýnka, aby ho nějaké jiné zvířátko nenakazilo nějakousi chorobou nebo mu nějak neublížilo. Nechápu, proč si lidé pořizují takové zvíře, když z něj pak udělají panenku na hraní.
Je možné, aby byl takový "polštářový" pes pak snad i míň imunní proti různým chorobám? Je vůbec možné chovat tímto způsobem psa??? U koček mi to připadá ještě jakž takž normální, ale u psů si nemůžu pomoct, prostě mi to připadá zvláštní. Podle mě si každý pejsek ať už je to doga nebo čivava zaslouží venčení, třebas jen krátké. Je to jen lenost člověka a neznalost, jak tím člověk svému psímu příteli ubližuje? Každý by se měl proto před koupí psa zamyslet, zda bude mít na pejska dostatek času a seznámit se se všemi možnými povinnostmi, které s pořízením psa úzce souvisí.
Netušíte náhodou, kde by se o tomto problému dalo něco přečíst? Mám velikou tendenci přesvědčit jednoho takového člověka, že pes malý či velký, je zvíře potřebující kontakt s okolním světem a toto mu žádná sebelepší, až přehnaná péče nikdy nenahradí. Za rady, komentáře a pomoc předem velice děkuji.