Dotaz z poradny:
Chtěl bych se zeptat na pár otázek a jestli někdo víte, tak moc prosím o radu na email:
- kdy asi tak fenečka zlatého retrívra poprvé hárá?
- může se už při prvním hárání nechat krýt - mít štěňátka?
- a jak dlouho trvá hárání?
- jak často hárání bývá?
- může mít štěňátka při každém nebo jak vynechávat?
- na krytí je třeba si psa vypůjčit na víc dnů, nebo jak se to praktikuje? nebo je to hned? :-)
Moc děkuji za odpovědi.
Hárání znamená začátek pohlavního života feny. Různě velká plemena pohlavně dospívají v odlišném věku svého života. Malá plemena mohou začít hárat již ve 4.měsíci, feny velkých plemen hárají kolem 8 – 9 měsíce věku, individuální vyjímky mohou existovat. Hárání signalizuje schopnost rozmnožovat se. Na počátku pohlavní dospělosti je fenka schopna reprodukce, použití fen v chovu se ale nedoporučuje a to hned z několika důvodů. Prvním z nich je nedokončený vývoj kostry a s tím související nedostatečný prostor pánve, ve kterém při úspěšném krytí zabírá poměrně velký prostor rohy dělohy. Dalším z nich je pozastavení tělesného vývoje a pozastavení sladění hormonálních hladin. Organismus se „zaměří“ na udržení březosti a přeruší tím vlastní vývoj a dozrávání. Dalším argumentem proti zapuštění feny již na prvním hárání je její psychická nezralost. Časté omýlané rčení, že první hárání není co do možnosti zabřeznutí plnohodnotné není pravdou. První hárání může mít jiný průběh než ty, které budou následovat. Může být kratší, může být méně výrazné, ale fenka schopna zabřeznout je.
U čistokrevných fen s PP stanovují podmínky chovnosti chovatelské předpisy daného plemene. Většinou kromě věkové hranice je nutno absolvovat bonitaci, výstavy, složit zkoušky z výkonu apod. Pro psy bez průkazu původu nebo křížence platí hranice minimálního věku pro připuštění bez negativních následků na organismus pro velká plemena nad 18 měsíců, střední plemeno je možné krýt od 15 měsíců, malé od 12ti měsíců věku.
Samotné období hárání (říje) feny se rozděluje na čtyři fáze.
První fáze se odborně nazývá proestrus. Je to období, kdy na vaječnících zrají folikuly („pouzdra“, ve kterých jsou ukryta vajíčka) a zduřuje sliznice dělohy. Pro majitele nebo chovatele feny je tato fáze čitelná častým močením, kdy fenka tímto způsobem dává najevo psům v okolí svůj stav. Většinou je mazlivější, přítulnější. Konec tohoto období je dán světle červeným výtokem z pochvy, který způsobuje praskání cévek její sliznice. Na fázi proestra navazuje další fáze – estrus – nebo též období vlastní říje. Folikuly (ony pouzdra) praskají a uvolňují vajíčka, červený výtok pozvolna přechází v hnědý a slábne. Ke konci estra má fenka zduřelý vývod z pohlavního a močového ústrojí (vateň) a je svolná ke krytí. Zduření je záležitost individuality feny. Může a nemusí být patrné. Některé fenky vyhledávají společnost jiných psů. Některé utíkají. Některé se nechávají nakrývat i jinou hárající fenou. Většinou nebývá problém pro typickou vůni hárající feny na sebe na vycházce v tomto období „nabalit“ další psy. Obrázek pobíhajících bezprizorních psů a volajících majitelů je ve větších městech na plochách určených k venčení psů v období hárání fen jevem poměrně častým. Na vesnici stává fronta psů z okolí za plotem střežené feny. Na řadu pro majitele fen přichází ochranné spreje na háravé feny a volání: „Pozor! Háravka!“, které se může míjet účinkem, takže většinou je provázeno ještě zběsilým úprkem směrem ke střetnuvšící se psí dvojici:-). K naprostému zoufalství pak přivádí majitelé psa, kteří chápu problém hárajících feny jako problém feny, ne jejich psa. Úžasný přístup. Na druhé straně není čemu se divit, oni si přece pořídili psa, ne fenu a věděli, co dělají.
A jestli chcete opravdu krýt?
Svolnost ke krytí můžete jako majitel feny poznat stimulací (drbáním) okolí a kořene ocasu nebo za přítomností psa, který je v kontaktu s fenou. Fena stojí strnule a odklání ocas na bok. Na očichávání psem reaguje pohyby vatně, nastavuje se, při náskoku psa drží a vychází mu svou polohou těla vstříc. Vynalézavost feny i psa v tomto období nezná mezí. Větší feny si menším nápadníkům i lehnou na zem, jen aby dosáhli:-), podhrabané ploty, zničené dveře, překousaná vodítka, postroje, útěky z dokonale zabezpečených prostor.. Za nejvhodnější dobu ke krytí se považuje 9 – 13. den od prvních příznaků hárání. Ale jsou i vyjímky. Zkušenější majitel pozná nejvhodnější dobu na feně podle jejích chování. Fenu má tzv. načtenou. Méně zkušenějšímu majiteli doporučujeme poradit se se zkušenějším a nechat proběhnout 2- 3 hárání, na kterých se fenu bude učit číst.
Další fáze hárání – metestrus – je období konce říje. Na vaječníku vznikne žluté tělísko, které hormonálně udržuje březost, sliznice dělohy je přichystaná na přijetí oplodněných vajíček. Říje potom přechází do březosti (gravidity), v případě nakrytí nebo do klidové (diestrické) fáze, která poté přechází do stadia klidu (anestrus).
Celý tento cyklus trvá od 3 do 4 týdnů, samotná fáze barvení 7 – 14dní (ale i tři týdny). Délka i průběh říje je u každého zvířete jiná, základní pravidla shodná. Při pořízení feny do bytu je nutné brát v úvahu poměrně dlouhé období barvení. Většinou jsou řešením hárací kalhotky, ale může se stát, že je feny odmítne. Čistota feny je podmíněna její individualitou, stejně jako intenzita barvení. „Ideální“ z hlediska držení feny je fenečka, která intenzívně barví a při tom trhá hárací kalhotky na kusy:-)
Pes je tzv. diestrický, tzn. že se u jedinců tohoto živočišného druhu vyskytuje říje zpravidla 2x ročně. Fenky tedy ročně hárají 2x, zpravidla časně z jara a na konci léta nebo na podzim. U primitivních plemen (např. husky, malamut) mohou být feny monoestrické (hárají jen jedenkrát ročně, stejně jako divocí psi). Vyjímečně feny hárají 3x do roka. Při každém hárání je fena schopna zabřeznutí.
Z hlediska fyziologie je vhodné krýt fenu pouze jedenkrát ročně, poté nechat organismus odpočinout. Na častější krytí, které se většinou uskuteční z ekonomických důvodů, feny reagují snížením četnosti vrhu (nižší a nižším počtem narozených štěňat).
Při chtěném krytí fena jezdí zásadně za psem. Předchází tomu většinou diskuze o výběru vhodného partnera, kontakt s majiteli psa, domluva, hlídání vhodného termínu ke krytí, překrytí apod. Pes by měl být ve známém prostředí, nejlépe u sebe doma. Krytí je jednorázový akt. Sympatie nebo nesympatie k partnerovi jsou kupodivu podobné, jako je tomu u lidí. Jsou psi, kteří se fence mohou evidentně zamlouvat a psi, které přijme – dá-li se to tak říci - z povinnosti. Fenku můžete nechat u majitelů psa i na delší dobu (2-3 dny). Většinou o nakrytou fenu ale pes ztrácí zájem. Při volném pohybu feny a volném výběru partnera se může klidně i stát, že bude partnerů několik.
POZOR! Pes může být ochoten krýt fenu i s výtokem, který není způsoben stavem odpovídající říji. Tzn., že může chtít krýt i fenku s onemocněním pohlavního ústrojí. V případě, že má fenka výtok mimo obvyklé období hárání a i přesto na ni reagují psi, zkuste pro jistotu navštívit veterinárního lékaře.
Praktická rada závěrem: háravou fenku není třeba v období hárání držet mimo vodní toky. I háravá fenka se může koupat.