Jedním z vrcholů chovatelského snažení majitele fenky je úspěšný odchov štěňat. Na počátku této cesty je výběr vhodných rodičů a úspěšné krytí. Pokud máme tuto důležitou část za sebou, můžeme se připravit na radostné očekávání.
Březost feny trvá průměrně 63 dní, s mezními hodnotami 58 – 70 dní. Početnější vrhy štěňat se rodí zpravidla dříve, méně početné vrhy zpravidla později. Termín porodu se určuje podle data prvního krytí. Přesnou délku březosti nelze stanovit vzhledem k tomu, že nelze přesně určit termín ovulace (uvolnění vajíček z vaječníků) a uvolněná vajíčka jsou oplození schopná až po 2-3 dnech ve vejcovodu. Schopnost oplození spermií přítomných ve vejcovodu přetrvává až 6 dní. Prvním, ale nespecifickým příznakem březosti je celkové zklidnění feny, která na sebe začne být opatrnější a má větší chuť k jídlu. U některých fen dochází k otoku mléčné žlázy a zvětšení struků, někdy i k sekreci mleziva. Takto se ovšem může projevit i falešná březost, takže pokud si chceme být jistí a nic neopomenout, je dobré nechat březost odborně ověřit. Diagnostiku březosti provádí veterinární lékař palpací (pohmatem) břicha a pro fenku i štěňata šetrným ultrasonografickým vyšetřením. Zkušený lékař je schopen stanovit přítomnost embryí ultrazvukem již od 21. dne březosti. Od 25. dne diagnostikujeme březost jednak palpací embryonálních váčků přes břišní stěnu a jednak ultrazvukem. V této době lze zachytit i srdeční činnost vyvíjejících se embryí. Po 45. dni lze pomocí RTG zobrazit už i kostry plodů a plody přesně spočítat (počítají se lebky a páteře). RTG vyšetření se běžně používá k diagnostice gravidity ve vyšších stadiích, pokud není k dispozici ultrazvuk.
Falešná březost
Falešná březost neboli pseudogravidita, je stav, kdy nebřezí fena vykazuje dva týdny až dva měsíce po hárání příznaky březosti a porodu. Tyto příznaky se mohou projevovat s různou intenzitou – od slabého otoku mléčné žlázy, přes změny v chování (mazlivost, žravost, nervozita, nechutenství, opatrnost, stavění hnízda), zvětšování břicha až po imitaci porodu spojenou se stahy břišní stěny a vyvrchlí péčí o mláďata (přenášení hraček a jejich podkládání pod břicho – kojení, výrazný otok mléčné žlázy se sekrecí mléka). Pokud jsou projevy falešné březosti slabé, není potřeba ji řešit. Je-li však spojena s intenzivní sekrecí mléka, hrozí jeho zadržování v mléčné žláze, která se následně může zanítit. V takovém případě fence odebereme hračky, zaměstnáme ji dlouhými procházkami, snížíme na týden krmnou dávku – zejména omezíme bílkoviny. Můžeme také po dobu 3-5 dní na noc omezit příjem vody. Fenka by si mléčnou žlázu neměla olizovat, protože tím stimuluje další sekreci mléka. K omezení tvorby mléka mohou přispět i chladivé obklady s octovou vodou. Pokud žádné z těchto opatření nevede ke kýženému výsledku, je lepší navštívit veterinárního lékaře, který zvolí vhodný způsob ošetření.
Péče o březí fenu
Vakcinace a odčervení
Péče o březí fenu začíná vlastně již před krytím. Každoroční vakcinační schéma je potřeba vyřešit buď před plánovaným krytím nebo s očkováním počkat až do doby, kdy poprvé očkujeme štěňata, tedy až kolem 7. týdne po porodu.
Před krytím je vhodné nechat feně vyšetřit trus na přítomnost parazitů nebo ji preventivně odčervit. Další odčervení provádíme kolem třetího týdne po porodu společně se štěňaty. Odčervování během březosti je vhodné pouze pomocí přípravku Stronghold ve formě spot on (na kůži mezi lopatky). U tohoto přípravku byly provedeny klinické studie a ověřena bezpečnost jak pro fenu, tak pro vyvíjející se plody. Výhodou je i měsíční doba jeho působení. Pokud bychom chtěli jednorázově odčervit březí fenu tabletami, pak jedině 1 až 2 týdny před porodem. U těchto přípravků je třeba dát pozor na to, aby nebyly pro březí zvíře kontraindikovány. Mezi zcela nevhodné patří preparáty s obsahem benzimidazolů (fenbendazol mebendazol flubendazol, febantel - např. Drontal, Drontal Plus), které mají potenciálně teratogenní efekt (možný negativní vliv na vývoj plodu).
Obávaným problémem v chovech psů může být herpesviróza psů. Herpesviróza je akutní virové onemocnění, které může způsobit náhlý úhyn sajících štěňat, potraty březích fen nebo postižení pohlavního aparátu a dýchacího ústrojí. Infekce postihuje zejména štěňata do 3 týdnů věku. Štěňata se mohou nakazit od infikované matky už v děloze, při průchodu porodními cestami nebo později přes dutinu nosní a ústní. U březích fen se onemocnění projevuje potraty ve kterémkoliv stadiu gravidity, případně porody slabých a málo životných štěňat. Prevencí herpesvirózy je vakcinace feny. Očkování můžeme provádět jako profylaktické ošetření u zdravé feny; doporučit lze zejména v chovech, kde se již vyskytly výše uvedené problémy. Vakcína chrání novorozená štěňata prostřednictvím kolostra. Očkování se provádí dvěma injekcemi: první injekce se dává v průběhu říje nebo 7 – 10 dní po krytí, druhá injekce 1 – 2 týdny před očekávaným porodem. Revakcinace se provádí v průběhu každé březosti stejným způsobem.
Pohybová aktivita a krmení březí feny
V první polovině březosti (tj. do pátého týdne) ponecháme fence, která je v chovné kondici stejné podmínky jako doposud. Zachováme pohybovou aktivitu i způsob krmení. Vyhublé feně je zapotřebí podávat energeticky bohatší stravu vícekrát denně tak, aby dosáhla chovné kondice do šestého týdne březosti. Naopak obézní fenku krmíme odlehčeným krmivem při hmotnostním úbytkem maximálně 1% za měsíc.
V druhé polovině březosti se snažíme omezit pohyb na pravidelné procházky bez extrémní zátěže, zejména skokové (doskoky).
Nutnost přechodu na energeticky bohaté krmivo je otázkou předpokládané četnosti vrhu. Pro pokrytí nutričních požadavků březích fen by mělo postačit prosté navyšování dávky krmiva pro psy v běžné zátěži a to v množství o 10% týdně od 6.týdne březosti. V období porodu by měla být krmná dávka přibližně o 50% vyšší než v období krytí. Přechod na energeticky bohatší krmivo se od 6.týdne březosti doporučuje v případě předpokládaného vyššího počtu štěňat ve vrhu. Fenku krmíme 2-3 x denně. Od padesátého dne březosti se děloha roztahuje a zmenšuje se místo pro zažívací trakt, proto fenu krmíme vícekrát denně (3-5x denně) menšími dávkami. Posledních deset dní březosti může fena jíst celkově méně. Dvanáct až dvacetčtyři hodin před porodem nastupuje nechutenství. Po ukončení porodu se feně chuť k jídlu vrací. Ke kompletnímu granulovanému krmivu vyšších řad je nevhodné přidávat jakékoliv doplňky, zejména doplňky na bázi vitamínů a minerálních látek. Nevhodný je vzhledem k nedostatku studií na březí fenu i doplněk látek ovlivňující metabolismus chrupavky.
Před porodem je důležité fence vymezit klidné místo, kam umístíme porodní box. Zejména pro velká plemena psů je dobré předem připravit dostatečně velkou dřevěnou bednu s postranními vodorovnými zábranami, pod které se mohou štěňata schovat, aby je fena nezalehla. Tímto by snad přípravy k porodu měly být kompletní. Teď již jenom stačí být své fence nablízku, abychom měli vše pod kontrolou, ale o vlastním porodu až někdy příště.
MVDr. Pavla Alexandrová
Pozn. část o výživě zpracovávala na základě konceptu od MVDr. Pavly Alexandrové Ing. Yvona Rumpíková