Co je vlastně příčinou potravinové alergie a co vyvolává tento stav? Je řešením zkrmování krmiv s nízkým alergizujícím potenciálem už od štěněcího věku?
Potravinovou alergií se nazývá abnormální reakce organismu na podávanou potravu. Do této reakce se započítávají průjmy, zvracení, otoky jazyka, vyrážky, ekzémy, dýchací potíže, psychické problémy, únava, ale i třeba bolesti hlavy. Některé z nich jsou pro majitele psa na zvířeti hůře čitelné, ale pracujme s vědomím, že organismus psa nebo kočky cítí a vnímá stejně, jako organismus lidský, jen nám prostě pes neumí zaštěkat, že mu není dneska dobře.
Reakce na potraviny se dělí v zásadě na dvě skupiny mechanismů jejich vzniku. První skupina zahrnuje reakce podmíněné reakcí imunitního systému. Nejčastěji takto organismus reaguje na fragmenty bílkovin určitého složení, které jsou obsaženy v krmivu. Druhá skupina zahrnuje reakci organismu na látky, které buď nejsou sami o sobě potravinou, ale v potravině obsaženy jsou (např.toxin rostlinného, živočišného nebo bakteriálního původu nebo na aditiva - látky, které se přidávají do průmyslově vyráběných potravin kvůli úpravě jejich vzhledu nebo vlastností - konzervanty, barviva apod.) anebo potravinou jsou, ale organismus tyto látky neumí trávit, protože je svou výbavou trávících enzymů nedokáže zpracovat (např. složitější cukry – polysacharidy, často udávaným příkladem je mléčný cukr – laktóza (disacharid), která u dospělých zvířat způsobuje průjmy). V tomto případě hovoříme o potravinové intoleranci.
Alergická reakce je čitelná většinou do jedné hodiny po pozření potravy, nástup reakce může být ale i pozvolný do 48-72 hodin.
Teorií proč se tak děje je více. Reakce podmíněné imunitně souvisí s imunitním systémem. Jednou z teorií jeho překotných reakcí v dospělosti je tzv. hygienická hypotéza - nedostatek podnětů v ranném věku organismu, kdy se přepečliví chovatelé starají o štěňata takovým způsobem, že je jen velmi omezeně vystavují možným rizikům a tím se jejich vývoj imunitního systému tlumí.
Imunitní systém organismu úzce souvisí s činností střev. Střeva jsou orgánem, kde se setkává vnější svět s vnitřním světem zvířete.
Z reakcí zákazníků a majitelů psů i koček můžeme usuzovat, že povědomí o potravinových alergií nebo potravinových intolerancí je již rozšířené. Jen je možná trochu problém s jejich řešením – již preventivně zkrmovat krmivo s nízkým alergizujícím potenciálem, - aby alergie nevznikla.
Pokud mechanismy vzniku alergie souvisí s nedostatkem podnětů v ranném věku, nebylo by právě řešením zvířeti, zejména štěňatům, zkrmovat krmiva s co možná nejširší složením zdrojů živin? Krmiva kvalitní, se šetrným způsobem konzervace (i vstupních surovin), ale pestrého složení?
Nejčastěji praktikovaná praxe, se kterou se setkáváme a kterou z našeho pohledu považujeme za chybnou, je zkrmování monoproteinových krmiv bez obsahu obilovin štěňatům již od věku odstavu. Je to správně? Přivítáme Vaše názory.
Odhady hovoří o 30% psů - alergiků v psí populaci.
Ing. Yvona Rumpíková