Hledat
Česká koruna
Rozvoz po Brně nad 500Kč ZDARMA !
Kategorie
    Menu Zavřít
    Zpět

    Letní potíže našich čtyřnohých přátel

    Léto je tu! Všichni máme radost, jen naši domácí mazlíčci v kožichu si myslí uff! To je horko, pořád mě něco kouše, že by blechy? Nebo dokonce klíšťata? A co to mám zase v tom uchu, toto svědí a škrábe, snad ne osinu? Cože? Jedeme na výlet, hurááá. Jen doufám, že mě zase na cestu nezavřou do toho tmavého kufru, to už bych se fakt naštval! Haf!

    Ano, ano, překrásné letní dny s sebou přinášejí kromě výletů, koupání a sluníčka také řadu typických obtíží, se kterými se musí naši čtyřnozí kamarádi vypořádat.

    Tak například taková osina. Člověk by řekl obyčejné travní semeno, ale jak dokáže našeho Alíka, Rexe či Besinku potrápit! Zralá semena trav, jako je třeba ječmen myší či ovsík vyvýšený jsou pěkně ostrá, a navíc vybavena vlasy, jejichž pomocí se snadno uchytí v psí srsti a spolu s pohybem psa se sama postupně přemisťují. Jedním z nejčastějších míst na těle psa, kde způsobují potíže, je meziprstí. Osina probodne kůži a vniká do podkoží. Otvor po vpichu se často rychle zacelí a na tlapce zpočátku nic nepozorujeme. Pejsek si místo sem tam olízne, ale jinak se nic neděje. Za pár hodin či den, dva organismus reaguje na cizí těleso zánětem, místo s osinou oteče, je zarudlé, bolestivé, pes si tlapku olizuje neustále a při chůzi silně kulhá. Pak může nastat několik situací. Pozorný majitel v tuto chvíli se svým psíkem navštíví veterinárního lékaře, který, pokud je to možné, zduřelé místo nařízne, prozkoumá, osinu vytáhne a dutinu vyčistí. Po odstranění osiny se postižené místo velmi rychle hojí, k léčbě většinou postačí lokální ošetření. Na počátku zánětu bývá otok tuhý, v této fázi nemá smysl do boule zasahovat, musí se nechat tzv. „uzrát“, až nastoupí fáze ztekucení obsahu. V takovém případě se meziprstí potírá resorpční mastí a teprve po změknutí bulky můžeme osinu vytáhnout. Někdy se může stát, že zduření praskne samo a osina se spolu se sekretem vyplaví ven, pak už stačí místo pouze vyčistit a prozkoumat, zda je osina opravdu pryč. Komplikovanější situace nastává, když osinu nenajdeme a ta potom cestuje podkožím. Může urazit docela slušný kus cesty, i několik centimetrů! Většinou po noze směrem vzhůru. Kolem osiny se v podkoží vytváří vazivový kanálek, který je tužší a osina se v něm dosti těžko hledá, občas však najde sama cestu ven – prostě zase probodne kůži na jiném místě a vypadne.

    Osina v meziprstí je opravdu nepříjemná věc a může se týkat všech psích plemen, ale například kokršpanělé nebo gordonsetři, ti by mohli vyprávět o osinách v uchu! Převislé uši a delší zvlněná srst jsou úplně ideální kombinací pro uchycení a cestování osiny. Osina si často najde cestu přes boltec a zevním zvukovodem až k bubínku, kde se usadí. Pes začne krátce po procházce třepat hlavou, plácá ušima, otírá si je o podlahu nebo oblíbený polštář, škrábe se do ucha tlapkou a všemožně se snaží osiny zbavit. Ušní boltec ani viditelná část ucha zatím nejeví známky zánětu či podráždění, nejlepším řešením je osinu co nejrychleji vytáhnout. Zde je nutná návštěva veterináře, protože psí zvukovody jsou hodně hluboké a cizí těleso z nich lze odstranit jen pomocí ušního kukátka a speciálních kleští. Pokud osina psa v uchu příliš nedráždí nebo pes nedá najevo, že se něco děje, může přítomnost osiny v uchu časem vyvolat zvýšenou sekreci ušního mazu a nakonec zánět. Osinu schovanou ve vrstvě sekretu nemusí lékař ani po důkladném vyšetření zvukovodu hned odhalit. Ucho se musí nejprve vyčistit a přeléčit, pak je teprve možné osinu vytáhnout. I proto se vyplatí přijít se zdánlivě zdravým uchem na kontrolu… V žádném případě se nesnažte Vašemu pejskovi při jakýchkoliv potížích s ušima pomáhat čištěním uší tyčinkou s vatovým tamponem nebo dokonce průplachy nějakými kapkami, co máte od svého ušního lékaře. V lepším případě zatlačíte maz nebo dokonce samotný tampon hlouběji do ucha, v horším případě (kdyby měl pes např. propíchnutý bubínek) můžete svému miláčkovi způsobit nějaké vážnější zdravotní komplikace. S osinou se můžeme také setkat v kůži víček či dokonce ve spojivkovém vaku. Problém se většinou jeví jako náhlý otok oka spojený s jednostranným hnisavým výtokem.

    Jako prevenci problémů s osinami pejska pečlivě prohlédněte po každé procházce travnatým terénem – zejména kritická místa – tedy uši a tlapky a všechna travní semena ze srsti vyčesejte, u kokrů je vhodný krátký letní sestřih.

    V letních měsících zavítá pravidelně do veterinárních ordinací řada psů, které trápí svědění kůže. Velká většina těchto potíží je spojena s nezvanými hosty v kožichu: blechami, klíšťaty, krev sajícím hmyzem a dalšími parazity, za dalšími stojí sezónní alergie na pyl, část je vyvolána bakteriálními či kvasinkovými infekcemi, které vznikají často až jako druhotná komplikace jiného, původně i nesvědivého kožního onemocnění.

    Jak známo, přítomnost blech v srsti je pro psa velmi obtěžující, ale kromě klasického kousání a sání krve, dokáže blecha i jediným kousnutím (bez dalšího setrvání blechy na psovi) vyvolat rozsáhlou alergickou reakci, která je provázena úporným svěděním a olysáním srsti nejčastěji na zádi, kolem kořene ocasu. Blechy mohou být pro psa také zdrojem tasemnic, pokud si pes blechu z kožichu vykousne a sní ji. Častou komplikací po pokousání blechou, ale i klíštětem či hmyzem je ložiskový hnisavý zánět kůže, který se označuje jako hot-spot. Může se vytvořit i po drobném zranění (oděrce, vpichu) či jako zapařenina pod zplstnatělou srstí hodně chundelatých plemen psů. Pes si poštípané místo škrábe a traumatizuje, zanáší si do rozedřené kůže tlapkou infekci. Infekce bakteriemi či kvasinkami vyvolává další svědění a o to víc si pes postižené místo škrábe a zanáší další infekci…. Vytváří se bludný kruh svědění-škrábání-infekce-svědění, který je nutné léčbou přerušit. Postižené místo má většinou kruhový nebo oválný tvar, zpočátku je pokryto krustou se slepenými chlupy. Pod krustou je zarudlá a mokvající spodina. Krustu je nutné postupně změkčit, rozpustit a vymýt. K ošetření se používají léčebné dezinfekční šampony. Hot-spot se musí ostříhat či oholit a na obnaženou kůži se aplikují lokální roztoky s obsahem glukokortikoidů, které zamezí svědění. V boji proti blechám a klíšťatům si v současné době můžeme vybrat z celé řady antiparazitárních přípravků, které jsou vyráběny v různých formách: spot on (pipeta za krk), spreje, šampony, obojky. Je zvláštní, že nelze univerzálně doporučit určitý přípravek, každému psovi vyhovuje něco jiného. U některého lépe fungují obojky u jiného zase pipety. Kromě psa je nutné při zablešení ošetřit také jeho pelíšek a oblíbená místa odpočinku, kde se shromažďují vajíčka a larvy blech.

    Už máte pro dnešek těch protivných osin a blech plné zuby? No tak dobře, co kdybychom se teď s naším Benem vypravili třeba k moři. Slunce, voda, exotika…nezapomeňte si pasy! A co Ben? Má už svůj PetPas, mikročip nebo čitelné tetování a očkování proti vzteklině? Informujte se dostatečně dlouho před cestou u Vašeho veterináře či na Krajské veterinární správě, co všechno je potřeba k cestě do země, kterou chcete s pejskem navštívit. Nezapomeňte, že některé země EU (Velká Británie, Irsko, Švédsko, Kypr) vyžadují u psů pro vstup na své území určitou hladinu protilátek proti vzteklině, kterou musí mít pes stanovenou s daným předstihem. Tyto protilátky musí mít pes stanoveny také pro zpětný návrat do EU a tím pádem i domů, když pojedete do státu, který není členem EU (a není na seznamu 3. zemí – seznam a další podrobnosti o cestování se psy naleznete také na webových stránkách Státní veterinární správy ČR, podmínky pro vstup do té, které země lze najít většinou na stránkách příslušné ambasády).

    Při cestách na jih (Itálie, Chorvatsko apod.) je vhodné nechat psa ošetřit proti srdečním červům (preventivní ošetření lze provést buď předem a v době pobytu pomocí pipety nebo po návratu pomocí speciálních odčervovacích tablet). O přípravcích Vás jistě rád poinformuje Váš veterinární lékař.

    Při delších cestách mějte na paměti, že i Váš chlupáč rád cestuje bezpečně a pohodlně. Dopřejte mu časté „čůrací pauzy“, nechejte jej napít a protáhnout se. Pes by měl cestovat v odděleném přepravním prostoru za bezpečnostní mřížkou, ale tak, aby tento prostor byl větratelný, při tom zastínitelný a zároveň abyste měli psa neustále pod dohledem nebo na sedadle, buď připoutaný bezpečnostním pásem či na speciální dece, tak, aby nepadal pod sedadlo nebo neohrožoval řidiče. Nezavírejte svého miláčka do temného kufru, který je určen pouze pro přepravu zavazadel! V nevětraném kufru pod rozpálenou kapotou hrozí pejskovi rychlé přehřátí. Stejně tak jej nenechávejte samotného v odstaveném autě. Jakmile na auto zasvítí slunce, teploty uvnitř rychle stoupají i nad 50 °C a auto se mění ve smrtelnou past. Pokud by se přece jen stalo, že se pes přehřeje (zrychlené dýchání, nafialovělé sliznice, apatie, nekoordinované pohyby), co nejrychleji jej umístěte do stínu či na jiné chladné místo, ochlazujte tlapky, bříško, případně zátylek obklady s chladnou vodou. Podávejte po malých dávkách chladnou vodu k pití, případně vyhledejte veterinárního lékaře.

    Ale nic se nejí tak horké, jak se to uvaří a Vaše dovolená určitě dopadne dobře! Věřím, že Vám i Vašim čtyřnohým kamarádům tentokrát léto přinese jen samou pohodu a radost. Hodně zábavy a letních radovánek přeje

    MVDr. Pavla Alexandrová

    Komentáře
    Vložte svůj komentář Zavřít