Hledat
Euro
Zpět

Hormonální reakce

Hormony – chemičtí poslové těla – jsou zodpovědné za řízení a udržování tělních funkcí. Reagují jak na vnější podněty, tak na vnitřní změny v organismu. Většinu hormonů produkují hlavní endokrinní žlázy: hypofýza, štítná žláza, příštítná tělíska, nadledviny, vaječníky či varlata a slinivka břišní (pankreas). Jejich hormony se uvolňují do krevního řečiště a cestují k ostatním částem těla, kde vykonávají své funkce. Endokrinní systém (tj. funkce žláz s vnitřní sekrecí) je řízen hypofýzou, hlavní žlázou, která se nachází v dolní části mozku. Její činnost je kontrolována prostřednictvím chemických látek tvořených v mozku, v hypotalamu.

Hladina hormonů je udržována na potřebné výši mechanismem negativní zpětné vazby. Ta pracuje stejně jako termostat, který řídí činnost ohřívače: termostat sleduje teplotu vzduchu v místnosti; jakmile ta poklesne pod určitý bod, termostat zapne ohřívač. Jakmile okolní teplota stoupne, termostat ohřívač vypne.

V endokrinním systému vyvolá zrakový, zvukový či pachový podnět tvorbu hormonů hypofýzy. Tyto hormony cestují krevním řečištěm k dalším žlázám a podněcují je k produkci dalších hormonů, které pracují v orgánech a svalech, jež zajišťují příslušnou odpověď. Tyto hormony cestují krví zpět do hypofýzy a snižují hodnotu původního stimulujícího hormonu. Tato forma vzájemné kontroly funguje neustále a udržuje a řídí reakce těla.

Hypofýza vytváří řadu hormonů, které řídí několik dalších endokrinních žláz a ovlivňuje v těle mnoho fyziologických procesů. Hormony hypofýzy stimulují funkci nadledvin a štítné žlázy, regulují tělesný růst, produkci vajíček a spermií, tvorbu pohlavních hormonů, produkci kožních pigmentů, koncentraci moči, řídí močový svěrač a funkci mléčné žlázy při kojení. Zadní lalok hypofýzy slouží jako rezervoár hormonů vznikajících v buňkách mezimozku (hypotalamu), a to antidiuretického hormonu a oxytocinu.

Vnitřní část nadledvin (dřeň, medulla) je pod kontrolou nervového systému. Je-li pes stresovaný nebo vzrušený, produkuje jeho dřeň adrenalin, který ovlivňuje reakci „útok nebo útěk“.

Chováni psa je silně ovlivněno hormony. Jeho reakce jsou dány také genetickými vlohami, ale i učením – jeho osobními zkušenostmi a výcvikem. Normální reakce „útok nebo útěk“ je u matky v období laktace potlačena, což zajišťuje, že štěňata nebudou vystavena riziku. Hormony ovlivňující produkci mléka mají na fenu zároveň zklidňující vliv. Hra štěňat není jen tréninkem fyzické kondice, ale dovoluje mladým psům postupně se naučit kontrolovat jejich emoční odpovědi. Výcvik naučí psa potlačovat jeho vrozené reakce, ale některé naopak využívat.

Hormony jsou chemickými posly, kteří ovlivňují aktivitu buněk a tkání celého těla. Jako první byly nalezeny a identifikovány ty hormony, které jsou produkovány dobře rozpoznatelnými žlázami, jako je štítná žláza a hypofýza. Později vědci objevili další chemické posly, např. dopamin a serotonin v mozku a látky zvané cytosiny, které uvolňují různé buňky. Nejlépe je prostudován jejich pozitivní vliv na imunitní systém. Takřka každý měsíc jsou objevovány nové cytokiny; právě toto je oblast, která umožňuje v terapii nejvíce pokroků.

Podvěsek mozkový (hypofýza) je hlavní žlázou s vnitřní sekrecí; leží na spodu mozku a řídí funkci endokrinního systému. Poruchou funkce hypofýzy vzniká např. diabetes inspidus (specifický typ cukrovky). Je důsledkem nedostatku antidiuretického hormonu (ADH), který řídí funkci ledvin, tj. tvorbu moči. Postižený pes přespříliš pije a močí. Choroba může být léčena syntetickým antidiuretickým hormonem ADH podávaným v podobě očních kapek nebo tablet.

Poruchy funkce štítné žlázy jsou velmi časté a jejich projevy různé, takže se i klinické příznaky velmi liší. Hormon štítné žlázy, tyroxin, řídí výměnu látkovou (metabolismus) a ovlivňuje funkci většiny orgánů vyšších obratlovců. Snížená funkce štítné žlázy (hypothyreóza) může být u psů častým hormonálním problémem. U čtyř z pěti případů zdravotních potíží lze předpokládat, že stav zavinila porucha imunitního systému, který nadměrně reagoval a vytvořil protilátky, jež začaly ničit vlastní buňky štítné žlázy. Mezi běžné příznaky patří: úbytek nebo naopak přírůstek hmotnosti, obtíže při pohybu, slabost, řídká a nekvalitní srst a zvýšená únava a pigmentace. Typický je „tragický“ výraz tváře a malátnost. U postižených jedinců se také vyvíjejí dlouhodobé kožní infekce. Léčba hormonem štítné žlázy (L-tyroxin) se ukázala jako velmi účinná. Pes brzy ztratí otupělost a radostně běhá. Váhový úbytek se napraví během několika týdnů, ale stav srsti se někdy zlepší až po třech měsících. Je-li štítná žláza příliš aktivní, dojde k hyperthyóze; ta je vzácná a vyvolává ji nadprodukce hormonů, např. v důsledku nádoru štítné žlázy. Postižený pes je velmi žravý, ale hubne; většinou také více pije a močí.

Nadledviny jsou párový orgán umístěny na horním pólu ledvin; patří k endokrinním žlázám. Skládají se z kůry a dřeně; obě struktury jsou anatomicky i funkčně odlišné. Kůra produkuje mj. hormon kortizon, který je nezbytný pro udržování metabolismu, stimuluje tvorbu glukosy. Ve zvýšeném množství se vyplavuje při stresu. Zvýšená činnost nadledvin (většinou v důsledku nádoru) vyústí v Cushingův syndrom (hyperadrenokorticismus). Obzvlášť náchylní jsou malí teriéři, pudli, kavalír king Charles španělé a boxeři. Postižený pes nadměrně pije a močí a je neustále hladový. Má nafouklé břicho a ztrácí srst na těle, vyjma hlavy a končetin. Zrychleně dýchá, slábne a je malátný. Tento stav provázejí také kožní infekce. Léčba závisí na příčině; většinou se užívá lék, který snižuje nadměrnou produkci tohoto hormonu.

Je-li činnost nadledvin nedostatečná, objeví se Addisonova choroba (hypoadrenokorticismus). Tento stav se často vyvíjí v případě, když imunitní systém psa zničí vlastní tkáň dřeně nadledvin. Obecné příznaky jsou: ztráta chuti, otupělost, deprese, úbytek hmotnosti a slabost. Bohužel se vnější projevy tohoto onemocnění střídají se stadii bez příznaků, a proto je obtížné ho diagnostikovat. Léčba: postiženým psům se dodá chybějící hormon. Je-li stav zaviněn nádorem nadledvin je nejvhodnější chirurgický zákrok.

Štítná žláza se skládá ze dvou oddělených laloků ležících na každé straně průdušnice, pod hrtanem. Vytváří hormony T4 (tyroxin) a T3 (trijodtyronin), známé jako toroidní hormony. Příštítná tělíska se skládají ze čtyř částí, které tvoří na štítné žláze čepičku nebo leží přímo v její tkáni. Hormon produkovaný příštítnými tělísky je nezbytný pro uvolnění vápníku z kostí a jeho distribuci po těle; hraje důle žitou roli při funkci svalů (schopnost stahu).

Podle článků Bruce Fogle, zpracovala Jitka Hrdinová

Komentáře
Vložte svůj komentář Zavřít